Metodika IV

Obsah

Předpoklady pro uzavření licenční smlouvy

Lze předpokládat, že při vytváření nehmotných statků, ať již jako přímý a chtěný výsledek nebo jako vedlejší produkt spolupráce mezi VŠ / v.v.i. a partnerským subjektem (výrobně technická sféra), mohou nastat tři základní výchozí situace:

Vlastníkem práv k nehmotnému statku je VŠ / v.v.i., která jej přednostně nabídne (smluvně) partnerskému subjektu.
Vlastníkem práv k nehmotnému statku je partnerský subjekt, který s VŠ / v.v.i. uzavřel smlouvu na řešení konkrétního problému. Partnerský subjekt může řešení ochránit, prodat či nabídnout licenci, aniž by potřeboval souhlas VŠ / v.v.i..
Vlastníkem je VŠ / v.v.i. a další subjekt (zadavatel úkolu) (spolumajitelství). Spolumajitel / spoluvlastník nemá povinnost dávat část zisku z využívání nehmotného statku druhému spolumajiteli, který jej nevyužívá. VŠ / v.v.i. většinou nebude nehmotný statek využívat, a proto si předem smluvně zajistí podíl z tržeb nebo výnosů druhého subjektu. Pro případ, že předmětný nehmotný statek má širší potenciál využití, aniž by ohrožoval konkurenceschopnost zadavatele úkolu, tak by ve smlouvě o spolupráci nebo ve spolumajitelské smlouvě měla být upravena možnost uzavření licence s třetím subjektem, z čehož může vyplynout na straně výzkumné organizace vhodnost vyššího podílu na licenčních poplatcích. V případě licenčních smluv či převodu patentu na třetí osobu musí vyjádřit souhlas všichni spolumajitelé.

Další Licencovatelné a nelicencovatelné předměty Zpět

Podnikový vynález je takový vynález, který byl původcem (spolupůvodci) vytvořen ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen „pracovní poměr“) k VŠ / v.v.i. jako zaměstnavateli.

Obecně platí, že původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.

Postup, jak zaměstnanec splní svoji informační povinnost, a jeho další práva a povinnosti vůči zaměstnavateli jsou na VŠ/v.v.i. obvykle upraveny vnitřní směrnicí. Vydal-li váš zaměstnavatel takovou směrnici, prostudujte ji.

Směrnice prostudována.

Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od předmětného vyrozumění vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost.

Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálovému podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.

Uvedené platí přiměřeným způsobem i na další případy tzv. podnikových/zaměstnaneckých řešení, tj. užitný vzor a průmyslový vzor a topografii polovodičových výrobků.

Na mnoha VŠ / v.v.i. působí specializované centrum transferu technologií nebo jiné pracoviště odpovědné za nakládání s duševním vlastnictvím zaměstnavatele. Pokud je takové pracoviště zřízeno na vaší VŠ / v.v.i., kontaktujte je a postupujte podle pokynů jeho pracovníků.

Centrum transferu technologií kontaktováno.

Zavřít

Zpět o krok Na úvod metodiky Na úvodní stranu